>>tlačenka

Jistě vás, milé děti, všechny silně zajímá, jakpakže to s tou postelí všecho dopadlo. Tak si pěkně zalezte do peřin, nastražte ušiska a já vám tu pohádku hned dopovím. Jak už jsem říkal: tak, jako k tlačence patří pěkných pár koleček cibule, tak k posteli patří pořádná matrace. A jelikož si strejda s tetou postavili kouzelnou postel, dá rozum, že do ní potřebovali taky kouzelnou matraci. Ani tvrdou, ani měkkou, ani tlustou, ani tenkou, zkrátka takovou, na které by se spalo jako na obláčku. Ale protože, jak milé děti víte, jsou strejda s tetou chudobní, nesměla hlavně milá matrace moc stát. Co vám mám vykládat, takové zboží se setsakramentsky těžko hledá. Strejda s tetou obešli málem půl světa (toho vezdejšího i toho webového), patery podrážky prochodili, pětkrát písmenka z klávesnice ošoupali a kouzelný dědeček Google kvůli nim málem pověsil živnost na hřebík. Vše nadarmo. Naštěstí měla teta bratra a ten bratr měl kamaráda a ten kamarád měl taky kamaráda a jeden kamarád kamaráda kamaráda toho tetiného bratra vyráběl právě takové kouzelné matrace. Tento zručný matracotepec žil v dalekých krajích kdesi za Brnem. Strejda s tetou však neváhali, od hodné statkářky Matasové si zapůjčili povoz i s vozkou Jakubem a jali se připravovat na dalekou cestu.

Jedeme-li do dalekých krajů, je v prvé řadě nutno zjistit si adresu. Tohoto úkolu se ujal strejc - usedl ke kouzelné bedýnce, vyptal se tety na adresu a hned ji do bedýnky naťukal. Ta mu prozradila, že Akátová 2 (kde sídlil zručný řemeslník) je přesně za sedmero horami a za sedmero řekami v dědince jménem Žebětín. Nelenili tedy a vydali se na dalekou cestu. Když povoz konečně zastavil na kýžené adrese, jali se vyvolávat řemeslníka. Ten jim odvětil, že je v dílně, a že hned příjde, ať vteřinku počkají. Tak tedy čekali, ale milého pána se nedočkali. Zavolali mu tedy podruhé, kde jako safra je a on na to, že stojí přímo před svým domem, a kde že jako safra jsme my? Strejda s tetou chvilku zvažovali, zda kouzelný matracář nevlastní kouzelný plášť neviditelnosti. Naštěstí se však pro tento záhadný časoprostorový jev brzy našlo velice všední vysvětlení. Ukázalo se totiž, že Akátové 2 jsou v okolí Brna dvě, a že milý strejda si seděl na uších a vyhledal samozřejmě tu špatnou. Zklamaně tedy nasedli do povozu a vydali se na předlouhou cestu do Šlapanic na druhou Akátovou dvě. Nakonec však milé děti všechno dobře dopadlo. Milého pána našli, matraci si objednali a společně se od srdce zasmáli.

Dlužno podotknout, že zručný čalouník odvedl skvělou práci a kouzelnou matraci silně nadstandartních rozměrů vyrobil rychle, přesně a levně. Strejda s tetou teď spí jako dudci (i 12 hodin denně) a nemůžou se milé postele nabažit. Ráno vstávají čilí a svěží a i počet obratlů se jim postupně vrátil do normálu. Takže milé děti, dobro opět zvítězilo nad lží a prokletím socialistického nábytkářství a milý strejc s tetou spávají šťastně až do posud.

Dobrou noc!

PS: kdybyste někdo sháněli matraci, milerád vám dám kontakt (a adresu ), je fakt dobrá...